Lidice (nÄ›mecky Liditz) je název obce, jejÞ jméno se stalo za 2. svÄ›tové války symbolem faÅ¡istické svévole. Nacházà se ve StÅ™edoÄeském kraji a v den 10. Äervna 1942 byla vyhlazena nÄ›meckými nacisty v rámci tzv. heydrichiády, tedy v obdobà represà uplatnÄ›ných nacistickými okupanty na celém územà protektorátu ÄŒechy a Morava po pÅ™Ãchodu Reinharda Heydricha jako zastupujÃcÃho Å™ÃÅ¡ského protektora.
Po válce byl pak v mÃstÄ› původnà obce zÅ™Ãzen památnÃk obÄ›tem s muzeem pÅ™ipomÃnajÃcà tuto tragickou událost a obec byla o kousek dále obnovena.
Prvnà historická zmÃnka o LidicÃch je v kronice zbraslavského opata Petra Žitavského, kde se pÃÅ¡e, že vesnici „držel“ kolem roku 1300 bohatý pražský měšťan PavlÃk. NejstarÅ¡Ã veÅ™ejnou budovou byl farnà kostel sv. Martina. V 18. stoletà se kronika zmiňuje o Å¡kole, kterou navÅ¡tÄ›vovalo celkem 127 dÄ›tà a od druhé poloviny 19. stoletà o ruÅ¡nÄ›jÅ¡Ãm životÄ› obce, spojeném s těžkým životem hornÃků a hutnÃků.
Tragická zmÄ›na ovÅ¡em obci Äekala bÄ›hem okupace ÄŒeskoslovenska. Za úÄelem tvrdého potlaÄenà protifaÅ¡istického odboje byl v zářà 1941 jmenován do funkce zastupujÃcÃho Å™ÃÅ¡ského protektora Reinhard Heydrich. Osudy mnoha lidà zamÃchalo rozhodnutà Äeskoslovenské vlády v LondýnÄ› – plán atentátu na Reinharda Heydricha, pÅ™i nÄ›mž byl smrtelnÄ› zranÄ›n. Nejasný dopis zamÄ›stnankyni slánské továrny pak vyvolal podezÅ™enà na spojitost atentátu s rodinou Horákových v LidicÃch, a i když nebyly nalezeny žádné důkazy, byla potÅ™eba vykonat akt pomsty za tento smrtelný útok. Â
Â
Osud Lidic, kde žilo pÅ™es pÄ›t set obyvatel, se naplnil po půlnoci 10. Äervna 1942. Tehdy bylo zastÅ™eleno 173 lidických mužů. Ženy a dÄ›ti pÅ™evezli a po tÅ™ech dnech od sebe násilnÄ› odtrhli. Krom dÄ›tà vybraných na ponÄ›mÄenà a dÄ›tà do jednoho roku byly ostatnà otráveny výfukovými plyny ve speciálnÄ› upravených autech. Ženy pak byly pÅ™evezeny do koncentraÄnÃch táborů.
NáslednÄ› bylo pÅ™istoupeno k likvidaci samotné obce. Domy byly vypáleny a zniÄeny.
Zlikvidován byl také kostel vÄetnÄ› hÅ™bitova a terénnà úpravy skonÄily v roce 1943, kdy už zbyla jen pláň.
Zpráva o zniÄenà Lidic obletÄ›la celý svÄ›t a na jejich poÄest bylo množstvà obcà a v té dobÄ› i dÄ›vÄátek ve svÄ›tÄ› pÅ™ejmenováno na Lidice.  Po ukonÄenà války se zpÄ›t do vlasti vrátilo 143 lidických žen a do náruÄe lidických matek 17 dÄ›tÃ.
V létě 1947 byl 300 metrů od původnà vesnice položen základnà kámen nové obce.
Â
Lidé by měli znát svou historii.
PÅ™edevÅ¡Ãm z důvodu, aby se nÄ›které vÄ›ci již neopakovaly.
NavÅ¡tivte památnÃk Lidice a nedaleké sousoÅ¡Ã dÄ›tským obÄ›tem druhé svÄ›tové války, které pÅ™ipomÃná 82 umuÄených dÄ›tà ve vyhlazovacÃm táboÅ™e Chelmno. NajÃt lze také mÃsta zboÅ™ené Å¡koly, kostela sv. Martina i statku, kde byli zastÅ™eleni lidiÄtà muži.